Donald Trump během své inaugurace na post 47. prezidenta Spojených států vyhlásil stav nouze na jižních hranicích a energetickou nouzi. Stav národního ekonomického ohrožení zůstal netknutý. Bylo by však bláhové si myslet, že opatření, jako jsou cla, nechá Trump ležet stranou. Úleva, kterou jsme viděli na trzích, tak může být jen dočasná.
Signálů, že Trumpova administrativa na návrhu nové celní politiky pracuje, jsme měli dost už před samotnou inaugurací. Zmíněna byla univerzální a plošná cla zavedená s cílem zvýšení příjmů rozpočtu, cla mířící na specifické oblasti (sektory i země) mezinárodního obchodu a cla, která by mohla nahradit sankce jakožto nástroj ochrany národní bezpečnosti, říká Jan Berka, hlavní ekonom skupiny Roklen.
Server Wall Street Journal včera uvedl, že Trump pověří federální agentury, aby ohodnotily stávající obchodní politiku, vztahy a případné neférové obchodní jednání a kurzovou politiku v případě Číny a přímých sousedů USA. Sám Donald Trump pak později zmínil záměr uvalení 25% cel na Kanadu a Mexiko. Důvodem pro tento krok má být především nelegální migrace a obchod s drogami, jako je fentanyl.
Trump vedle toho naznačil, že by další cla mohla následovat. Týkala by se každého, kdo se rozhodne svou obchodní politikou „krást bohatství“ Ameriky. Jednat by se přitom mělo o univerzální cla. Právě univerzální a plošná cla můžeme považovat za největší proinflační riziko. I přesto je zde velmi těžké odhadovat, zda by jejich zavedení mělo jednorázový dopad bez vedlejších efektů, či naopak trvalý, případně narušující inflační očekávání.
Donald Trump se svým tvrzením o ochraně amerického bohatství střílí do vlastní nohy. Cla nejsou v podstatě nic jiného než forma daně, která působí regresivně. Dotkne se tedy především nízkopříjmových domácností, které byly už tak dost silně zasaženy silnou inflační vlnou, jež jim od začátku pandemie ukrojila více než dvacet procent úspor a výrazně navýšila náklady dluhu vinou vyšších sazeb.
Z období prvního Trumpova prezidentství víme, že cla byla americkou centrální bankou v roce 2018 vyhodnocena jako jednorázová záležitost, na kterou netřeba reagovat změnou vedení měnové politiky. Tehdejší situace však byla poněkud odlišná od té současné. Americká inflace se nacházela na o něco nižších hodnotách, stejně tak inflační očekávání byla stabilnější, včetně citlivosti na možné cenové výkyvy, kterou si Američané odnesli po inflační vlně z let 2021 až 2023. Při zavádění cel bude aparát centrální banky řešit proměnné, jako je jejich plošnost či případné sektorové zaměření, včetně elasticity poptávky po daném zboží. Klíčovým prvkem je rozdělení dopadu cel na cenu pro konečného spotřebitele, marži výrobce, případně kombinace obou.
Čtěte také
Agentury pověřené identifikací neférových obchodních vztahů budou mít k ruce jeden stálý dokument. Jde o pololetní zprávu amerického ministerstva financí, ve které se zaměřuje na identifikaci potenciálně neférové politiky hlavních obchodních partnerů USA, včetně nastavování devizového kurzu. Výčet zemí obsahuje i nejvíce spekulované cíle celní politiky, tj. Mexiko, Kanadu, Čínu, ale i Německo, případně celou EU. U všech zmíněných je z pohledu USA kritický objem přebytku obchodní bilance zemí s americkou ekonomikou. V případě Číny je pak opakovaně zmiňována nedostatečná transparentnost u objemů devizových intervencí.
Zde však nutno podotknout, že se Čína v posledních dnech snažila zabránit výraznému a dlouhodobějšímu oslabování čínské měny. Nastavování silnějšího kurzového fixingu oproti predikci trhu může být jedním z kroků, které mají přispět k deeskalaci obchodních vztahů se Spojenými státy. I tak ale nelze vyloučit, že v případě silného navýšení amerických cel na čínský dovoz nedojde k obratu, tedy k oslabení čínské měny, které bude zavedení cel kompenzovat.
Včerejší neohlášení cel během inaugurace mělo na trh pozitivní vliv. Dolar proti euru oslabil, koruna zpevnila proti euru i dolaru. Následná Trumpova zmínka o tom, že celní politika nezůstane stranou, ale bude se řešit až s určitým zpožděním, vedla ke korekci zmíněných pohybů. Pro korunu by byl nejhorších scénář plošných a univerzálních cel uvalený na obchod s Evropou, dodává Jan Berka, hlavní ekonom skupiny Roklen.
Témata: Donald Trump, USA, ekonomika
Související
19. ledna 2025 20:21
19. ledna 2025 15:14
10. ledna 2025 9:22
8. ledna 2025 9:05
30. prosince 2024 13:53