Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny a zemního plynu pro domácnosti, ale současně také největší nárůst veřejného zadlužení. Ještě k tomu dala v rámci daného kvarteta nejvíce na boj s drahými energiemi. Nejvíce tedy na úlevu od drahých energií vydala, ale ty přitom suverénně nejvíce zdražily. Je to dosud nevysvětlený paradox.
Všechny tyto skutečnosti plynou z údajů Eurostatu a bruselského think-tanku Bruegel, tedy z údajů mezinárodně renomovaných institucí.
Znamenají mimo jiné to, že těžko obstojí vysvětlení, že v Česku elektřina a plyn domácnostem tolik zdražily, neboť vláda nebyla ochotná přílišnými daňovými úlevami či příliš nízkým stropováním cen energií – jako údajně v jiných zemích – přehnaně zadlužovat budoucí generace.
Nuže, pohleďme na data.
Od prvního pololetí roku 2021 do prvního pololetí roku 2024 narostly ceny elektřiny pro domácnost s běžnou úrovní spotřeby takto:
Česko +88 %
Polsko +36 %
Maďarsko +8 %
Slovensko +8 %
Ve stejném období, tedy od prvního pololetí roku 2021 od prvního pololetí roku 2024, se současně ceny plynu vyvíjely následovně (Polsko nemá nejnovější údaje k dispozici):
Česko +93 %
Slovensko +42 %
Maďarsko -10 %
V Česku tedy elektřina a plyn zdražily suverénně nejvíce. Jedná se o ceny zahrnující daně a vyjádřené běžně v přepočtu do eur, tedy nikoli v paritě kupní síly měny. Bez daní a odvodů je nelichotivé prvenství Česka ještě výraznější, v případě elektřiny vypadá žebříček následovně:
Česko +100 %
Slovensko +18 %
Polsko +16 %
Maďarsko +8 %
Čtěte také
Také v přepočtu dle parity kupní síly Česko žebříčku vévodí. V takovém přepočtu má totiž nejdražší elektřinu a plyn v celé EU vůbec.
Přestože v Česku ceny narostly dramaticky nejvíce, nedá se moc říci, že by země alespoň ušetřila na tom, že její pomoc lidem s drahými energiemi byla slabší než v ostatních sledovaných zemích, a tedy méně zatížila budoucí generace.
Vždyť podle zmíněného think-tanku Bruegel dalo Česko na boj s drahými energiemi nejvíce peněz, tedy alespoň v poměru k HDP. Tyto peníze se ale jaksi neprojevily tak, že by dokázaly zamezit tomu, aby energie v Česku lidem zdražily suverénně nejvíce. Žebříček dle výše pomoci v poměru k HDP v období kritického růstu cen energií, tedy od září 2021 do ledna 2023, je následující:
Česko 3,8 % HDP (9,2 mld. eur)
Slovensko 3,8 % HDP (3,7 mld. eur)
Polsko 2,2 % HDP (12,4 mld. eur)
Maďarsko 1,7 % HDP (2,7 mld. eur)
Například srovnání s Maďarskem je z hlediska Česka skličující. Maďarům cena plynu klesala, cena elektřiny rostla jedenáctkrát pomaleji než Čechům, přičemž Maďarsko dalo na pomoc lidem s drahými energiemi zhruba dvakrát méně než Česko.
A také celkový veřejný dluh Maďarska se v dané době vyvíjel mnohem příznivěji. Vždyť od třetího čtvrtletí roku 2021, kdy začala kritická fáze energetické krize, do poloviny loňska dokonce klesl. Stejně jako dluh polský. Zato český dluh narostl, více než ten slovenský, viz žebříček:
Česko +2,7 p.b.
Slovensko +1,6 p.b
Maďarsko -3,2 p.b.
Polsko -3,5 p.b.
Příznivější vývoj dluhu v ostatních zemích Visegrádské čtyřky je dán i tím, že nevydaly tolik jako Česko na úlevu od dopadů drahých energií. Které však přesto – a paradoxně – v Česku tedy suverénně nejvíce zdražily…
Témata: Visegrádská čtyřka (V4), energetika