Maďarský premiér Viktor Orbán vyráží do boje; a na pomoc Slovensku – a za udržení levných pohonných hmot v Česku. Zablokoval totiž prodloužení sankcí EU vůči Rusku. Jejich odblokování podmiňuje splněním hned tří požadavků.
Jedním z nich je ten, aby Kyjev začal Ukrajinou opět pouštět plyn z Ruska. Naděje tím svítá i jeho slovenskému protějšku, Robertu Ficovi.
Může to být hra nervů. Platnost sankcí EU vůči Rusku vyprší už za necelý týden, 31. ledna. K prodloužení je nutná jednomyslnost členských států EU.
Fico tedy možná dosáhne svého a plyn přes Ukrajinu na Slovensko brzy zase poteče.
Jednou z možností je ta, že by ruský plyn tekl přes Ukrajinu jako plyn ázerbájdžánský nebo slovenský, takže by Kyjev tranzit toleroval. V takovém případě by ovšem ruský plyn tekl opět ve vyšší míře i do Česka. Loni v listopadu, podle nejnovějších údajů ČSÚ, představoval ruský plyn 70 procent celkového dovozu této suroviny do ČR.
Navíc, pokud by si Slovensko zajistilo dostatečné dodávky z východu, Česko nebude moci vydělávat na přepravě plynu ze západní Evropy na Slovensko a plynovody státního podniku Net4Gas zůstanou z hlediska tranzitu víceméně prázdné. To by znamenalo, že si české domácnosti a firmy mohou od příštího roku výrazněji připlatit za plyn, konkrétně za regulovanou složku jeho ceny.
Americká banka Citigroup začátkem ledna uvedla, že přeprava plynu ukrajinským tranzitem do EU, i tedy na Slovensko, se zase obnoví, ač není jasné, kdy se tak stane. Obnova přepravy podle analytiků banky nastane proto, že takový tranzit je relativně ekonomicky nejvýhodnější.
Tranzit plynu je však lákavý i pro ukrajinskou stranu. Ukrajinu nelze v této věci vnímat jako monolit. Objevují se tam totiž hlasy, které volají po pokračování tranzitu, neboť jsou s ním spojeny nemalé tranzitní poplatky. Podle britské analytické společnosti Capital Economics Ukrajina ukončením tranzitu přijde o 0,5 procenta HDP, což je více než Rusko i než Slovensko. Na druhou stranu se v Kyjevu objevují i takoví politici, jako třeba bývalý prezident Porošenko, kteří chtějí legislativně zapovědět dokonce i dosud probíhající přepravu ruské ropy přes Ukrajinu.
Ostatně, další Orbánova podmínka, jejíž splnění žádá, aby posvětil prodloužení sankcí proti Rusku, spočívá v tom, že Kyjev nesmí zakázat přepravu ropy přes ukrajinské území. Ta v současnosti teče jižní větví ropovodu Družba nejen do Maďarska, ale také na Slovensko a stále i do Česka. Import laciné ruské ropy je klíčovým důvodem, proč má nyní Česko nejlevnější pohonné hmoty v zemích Visegrádské čtyřky a takřka v celé EU.
Maďaři totiž uvalili na zlevněnou ruskou ropu mimořádnou kompenzující daň a Slováci zase mají vyšší běžné daně než Češi, tedy celkové zatížení spotřební daní, DPH, případně poplatkem za udržování státních ropných zásob (který ani čeští motoristé neplatí).
Orbán tak svým způsobem bojuje i za nadále levné pohonné hmoty v Česku. Byť v polovině letoška by už Česko mělo být na ruské ropě dodávané Družbou zcela nezávislé.
Konečně, třetí Orbánovou podmínkou je pak ta, aby Ukrajina přestala s útoky na plynovod TurkStream, což je poslední cesta, kterou ještě ruský plyn do EU potrubně proudí.
Témata: Maďarsko, Viktor Orbán, Robert Fico, Česko, pohonné hmoty
Související
13. listopadu 2024 9:55
9. září 2024 11:25
30. srpna 2024 16:19
30. srpna 2024 16:02
23. srpna 2024 12:02