Politici aktivně debatují o věkové hranici pro odchod do penze. Má být 65 nebo 67 let, jak navrhuje ČSSD, nebo nemá být vůbec, jak tvrdí hnutí ANO? Podle místopředsedkyně TOP 09 Jitky Chalánkové není problém jen ve věku odchodu do důchodu, ale i ve financích.
V Evropské unii je 13 zemí, ve kterých se odchází do důchodu v 65 letech. V 11 zemích mají tuto hranici ještě nižší. O tom, zda bude i v České republice věk odchodu do důchodu pevně určen, případně v kolika letech, rozhodne vláda. Ministerstvo práce asociálních věcí předkládá dva variantní návrhy – 65 a 67 let.
Ve vládní koalici se schyluje k další velké politické bouři. Tentokrát kvůli zastropování věku pro odchod do důchodu. ČSSD navrhuje hranici 65 let, proti tomu je ale ministr financí Andrej Babiš, který jakoukoliv hranici označuje za předvolební populismus.
Ve vládní koalici se schyluje k další bouři. Tentokrát se ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL nejsou schopny dohodnout na tom, v kolika letech mají lidé odcházet do důchodu. Ministryně Marksová bojuje za pevnou hranici 65 let. Ministr financí Andrej Babiš to označuje za předvolební populismus ČSSD.
Senátor Zbyněk Linhart se zaměřil na statistiku, která říká, že si čeští senioři nemají na co stěžovat. Závidět by jim totiž mohli důchodci ze všech vyspělých zemí světa. Podle senátora je tu ale problém, o kterém se nemluví.
Dnešní mladá generace stále pořádně neví, v kolika letech půjde do důchodu. Důchodový se totiž každý rok zvyšuje. S tím by ale brzy mohl být konec, vláda chce zavést maximální věkovou hranici, kdy by lidé do penze chodili. V důchodu by měli trávit čtvrtinu života.
Eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger přišel s návrhem na harmonizaci azylového práva v Evropě, a to včetně dávek pro lidi, kteří žádají o azyl. Pak by totiž podle něj nebylo nutné zavádět kvóty pro přerozdělování uprchlíků. Ale čeští politici z nápadu rozhodně nadšeni nejsou.
Úředníci z Evropské unie se chystají výrazně zmírnit pravidla kolem opětovných sloučení rodin s uprchlíky. To se ale nelíbí německým poslancům, protože to podle nich povede k zvýšení migrace. Informoval o tom server EuroZprávy.cz dle zprávy Express.
České ekonomice zásadně chybí pracovní síly, což brzdí její růst. Firmy mají problémy s plněním nových zakázek, stát přichází o možnost zvýšení HDP i větší výběr daní. Zároveň zbytečně utrácí miliardy na sociálních dávkách. Informuje Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v červnu vyplatila důchod 583 klientům, kterým k 30. 6. 2016 bylo sto a více let. Nejstarší příjemkyně důchodu v červnu byla žena z Jihomoravského kraje, narozená v roce 1907. V současnosti je podle evidence ČSSZ nejstarší důchodkyní žena ročníku narození 1908, taktéž z Jihomoravského kraje. Nejstarší muž, pobírající důchod, se narodil roku 1909 a žije v Libereckém kraji.
Pokud vám partner nepřispívá na dítě, mohl by to místo něj udělat stát. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v minulém týdnu předložila vládě návrh o tzv. zálohovém výživném. Alimenty by po neplatiči potom stát sám vymáhal.
Švédsko nedávno novelizovalo své azylové zákony. Podle serveru Sveriges Radio to vede k tomu, že velký počet neúspěšných žadatelů o azyl prostě skončí na ulici. Nedostanou už totiž od státu žádné dávky ani peníze.
Vláda schválila novelu zákona o státní sociální podpoře, která má přispět k lepšímu sladění práce a rodinného života. Rodiny s dětmi se budou moci lépe rozhodnout, jak vyčerpají rodičovský příspěvek. Flexibilnější úprava umožní rodičům zvolit výši a délku čerpání podle jejich aktuální situace. V případě zájmu se tak mohou vrátit dříve zpět do zaměstnání. Změna by měla přinést novou možnost nejen pro ženy s vyššími příjmy, ale také motivovat otce, aby se ještě více zapojovali do péče o dítě.
Odkládání peněz na důchod je jedním z nejoblíbenějších typů spoření v Česku. Nejenže se vám naspořené peníze zhodnocují, ale stát vám také každý měsíc přispěje až 230 Kč. Problémem ale je, že lidé peníze často využijí jinak, než na přilepšení k penzi.
Lidé, kteří celý život poctivě pracovali, nesmí být ve stáří chudí. Už nikdy se nesmí opakovat situace, kdy se důchodcům valorizace zvýší penze o směšných 40 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová navrhuje od příštího roku valorizaci v průměru o 300 korun.
Zdraví máme všichni jenom jedno, a proto se snažíme o něj pečovat. Bohužel, ne vždy je nám přáno a může nastat situace, kdy na řadu přijde dočasná pracovní neschopnost. Situace je problematická jak pro zaměstnance, který se najednou potýká se sníženými příjmy, tak pro zaměstnavatele, pro kterého jsou to náklady na dočasně neaktivního zaměstnance. Na jaké dávky má tedy zaměstnanec nárok ze zákona a které je možné zařadit do systému benefitů?
Řada seniorů je s výší svého důchodu nespokojena a snaží se přivydělat si prostřednictvím nejrůznějších prací. Mohou si ale při pobírání důchodu přivydělat? Kolik? A jakou práci mohou, nebo naopak nemohou vykonávat? To jsou poměrně časté dotazy, na které klientům odpovídají pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ).
Výše penzí je častým předmětem diskuzí a hádek nejen mezi poslanci a politiky, ale i v rámci široké veřejnosti. Zatímco lidé volají po co nejvyšších důchodech, politici jsou v tomto ohledu střídmí. Přiznávají sice, že by penze mohly být vyšší, není na ně ale kde vzít.
Lidé se zdravotním postižením od srpna dostanou vyšší příspěvek na péči. Poslanecká sněmovna ve středu schválila novelu zákona o sociálních službách, která ho zvyšuje o deset procent. Návrh ještě posoudí Senát. Nově upravena budou i pravidla pro poskytování pobytových sociálních služeb – v případech tzv. nepřípustnosti držení osoby v zařízeních poskytujících sociální služby. A na dva miliony se zvyšuje pokuta za provozování sociálních služeb bez registrace, informuje MPSV.
Ztráta manžela či manželky je velmi tíživou životní situací. Na sociální zabezpečení v případě úmrtí jednoho z manželů myslí zákon o důchodovém pojištění, který stanoví podmínky, za nichž má pozůstalý nárok na vdovský či vdovecký důchod. Avšak tyto tzv. pozůstalostní důchody jsou opředeny mnoha mýty. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto vyvrací ty nejčastější.
„Mohu si při pobírání důchodu přivydělat? Kolik? A jakou práci mohu, nebo naopak nemohu vykonávat?“ To jsou poměrně časté dotazy, na které klientům odpovídají pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ). Určitá omezení platí pro příjemce předčasného starobního důchodu do doby, než dosáhnou důchodového věku. Lidé, kteří dosáhli důchodového věku a pobírají starobní důchod (tzv. řádný), mohou i při jeho pobírání současně pracovat.
Snížit doplatek na bydlení pro lidi na ubytovnách hodlá ministerstvo práce a sociálních věcí. Dodnes stát nejchudším lidem doplácel na bydlení 90 % nákladů, nový návrh už počítá jen s 80 %. Návrh dnes schválila vláda.
Rychlejší čerpání mateřské, alimenty od státu nebo otcovská dovolená, to jsou návrhy, které se snaží prosadit ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ta dlouhodobě usiluje o zrovnoprávnění postavení mužů a žen.
14. ledna 2025 12:43
14. ledna 2025 11:40
14. ledna 2025 11:13
14. ledna 2025 10:44
14. ledna 2025 4:22
14. ledna 2025 3:34
13. ledna 2025 12:59
13. ledna 2025 10:59
13. ledna 2025 8:53
12. ledna 2025 6:11
12. ledna 2025 4:39
10. ledna 2025 13:01
10. ledna 2025 11:16
10. ledna 2025 10:09
10. ledna 2025 9:49
10. ledna 2025 9:46
V prvním týdnu roku 2025 pohonné hmoty v Česku zdražily. Benzín o 33 haléřů na litr na 35,83 koruny za litr. Nafta jen o tři haléře na litr, na 35,06 koruny za litr. Zdražovat budou i v letošním týdnu druhém.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny a zemního plynu pro domácnosti, ale současně také největší nárůst veřejného zadlužení. Ještě k tomu dala v rámci daného kvarteta nejvíce na boj s drahými energiemi. Nejvíce tedy na úlevu od drahých energií vydala, ale ty přitom suverénně nejvíce zdražily. Je to dosud nevysvětlený paradox.
