Penzijní systém byl loni opět ve středobodu zájmu českých politiků i odborníků zejména díky definitivnímu zrušení druhého pilíře a otevření diskuze o věku odchodu do důchodu. A co nás u tématu důchodů čeká letos, tedy v roce 2017?
Podání žádosti o starobní důchod bývá zpravidla jednorázovou záležitostí. Jak žádat o důchod bod po bodu shrnuje stručný návod s 20 praktickými radami, co udělat a nač nezapomenout. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v průměru ročně obdrží 81 tisíc žádostí o starobní důchod a 33 tisíc žádostí o předčasný starobní důchod.
Odejít do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. V roce 2017 na něj vznikne nárok lidem, kteří v příštím roce dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 33 let. Žádost o důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. S žadatelem o důchod ji sepíší odborníci na okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště.
Vláda přijala návrh ministryně Michaely Marksové, který zavádí rozdílné sazby pojistného na sociální zabezpečení podle počtu nezaopatřených dětí u zaměstnanců a OSVČ.
Zákon o sociálním bydlení místo očekávaného odstranění bytové nouze povede jen k nesystémovému rozdávání bytů za sociální nájemné, hrazené z peněz daňových poplatníků. Podle Hospodářské komory bude mít negativní dopad na trh s bydlením, nekontrolovatelně zvýší výdaje státního rozpočtu a pomůže hlavně těm lidem, kterým se vyplatí dlouhodobě žít z podpory státu.
Vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) na zavedení dlouhodobého ošetřovného. Ošetřovné může čerpat jen ten, kdo si platí nemocenské pojištění.
Z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplývá, že v prosinci 2016 pobíralo důchod 491 žen a 76 mužů, kterým bylo k 31. 12. 2016 sto a více let. Nejvíce jich žilo v Praze (103), dále v Jihomoravském kraji (87) a Středočeském kraji (53).
Ministryně práce Michaela Marksová navrhne, aby byl přebytek státního rozpočtu z roku 2016 převeden na speciální účet jako rezerva na důchody. Uspořených 62 miliard korun by tak mohlo být využito na výplatu a valorizaci důchodů v příštích letech.
Smrt manžela nebo manželky je bezesporu smutným a psychicky náročným obdobím. Pozůstalí se však po ztrátě blízké osoby mohou potýkat i s finančními problémy. Okamžitou pomoc může znamenat výplata pozůstalostního důchodu. I v tomto případě ale platí určitá pravidla, která je nutno dodržet. Jak o vdovecký či vdovský důchod zažádat, kdy na něj máte nárok a jak vysoký bude? Na nejčastější otázky vám odpovíme v následujícím článku.
Od lednové splátky roku 2017 se zvýší všechny druhy důchodů vyplácené z českého důchodového pojištění, které byly přiznány před 1. 1. 2017. Zvýšení provede Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) automaticky, není potřeba o ně žádat. O výši valorizace rozhodla vláda nařízením č. 325/2016 Sb., na základě kterého se základní výměra důchodu zvýší o 110 Kč, procentní výměra důchodu vzroste o 2,2 %.
Osamělost patří k nejčastějším problémům, kterým musejí dnešní senioři čelit. Z aktuálních statistik společnosti Život 90, která provozuje krizovou linku pro seniory, vyplývá, že téma samoty a mezilidských vztahů pouze v listopadu řešilo 60 % volajících. Pocity osamělosti navíc v období vánočních svátků nabývají na intenzitě. Ke špatnému psychickému stavu starších lidí pak v předvánočním období často přispívá jejich špatná finanční situace.
Od lednové splátky roku 2017 se zvýší všechny druhy důchodů vyplácené z českého důchodového pojištění, které byly přiznány před 1. 1. 2017. Zvýšení provede Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) automaticky, není potřeba o ně žádat. O výši valorizace rozhodla vláda nařízením č. 325/2016 Sb., na základě kterého se základní výměra důchodu zvýší o 110 Kč, procentní výměra důchodu vzroste o 2,2 %.
Klienti České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), kteří mají výplatu důchodu bezhotovostně na své účty vždy 2. den v měsíci, budou mít lednovou výplatu připsanou na svých účtech výjimečně až v úterý 3. ledna 2017.
Návrh zákona o sociálním bydlení, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, je nebezpečným projevem sociálního inženýrství, které ve svých důsledcích poškozuje jak sociálně potřebné, tak stát: omezuje svobody například seniorů, motivuje k životu z dávek a je dražší než současný systém podpor. Shodla se na tom většina diskutujících, kteří se 8. listopadu zúčastnili odborného semináře pořádaného na půdě Poslanecké sněmovny pod záštitou poslance Adolfa Beznosky ve spolupráci s výborem pro sociální politiku.
Dostupné bydlení pro české seniory bylo tématem mezinárodní konference, kterou pořádal Senát PČR a Rada seniorů České republiky. V úvodu akce vystoupila ministryně Michaela Marksová a představila hlavní důvody, které vedly ke vzniku zákona o sociálním bydlení. Ten by měl být zásadním opatřením, které pomůže nejen seniorům najít finančně dostupné nájemní bydlení.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová se brání tvrzení, že zvyšování důchodů je na úkor budoucích generací. Podle ní současní senioři celý život pracovali a naše společnost jim to proto dluží.
V Česku žije téměř 2,4 milionu lidí, kteří pobírají starobní důchod. Ten ale vždy nepokryje všechny životní náklady a zadlužených seniorů přibývá. Letos v červnu mělo 84 699 lidí exekuci z důchodu. Navíc podle letošního průzkumu Českého statistického úřadu je 15 procent tuzemských penzistů žijících samo ohroženo chudobou. Řada důchodců řeší svou finanční situaci návratem do práce. A těch, kteří se rozhodnou přilepšit si k důchodu, je rok od roku víc. Na konci roku 2015 si k penzi přivydělávalo 356 tisíc seniorů. V roce 1996 to bylo necelých 170 tisíc lidí.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová považuje vládní shodu na zvýšení důchodů průměrně o 308 korun za rozumný kompromis. Dlouhodobě podfinancované sociální služby dostanou ze státního rozpočtu navíc 700 milionů korun, zejména na platy zaměstnanců. Dalších 200 milionů korun půjde na posílení sociální práce na obcích.
Téma týkající se důchodů je opět na stole. Nejen, že se debatuje o výši penzí pro příští rok, ale není tomu ani tak dávno, co vláda debatovala o věku odchodu do důchodu. Nyní vám sociální demokracie dokonce řekne, jaký důchod byste brali, kdybyste šli do penze dnes.
Vláda rozhodla o zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let. Jediným důvodem jsou ale volby a populistická snaha získat voličské hlasy. Na vytvoření stropu není racionálního vůbec nic.
O snižování důchodů nikdo hovořit nechce, jak vysoké ale ve skutečnosti budou? Touto otázkou se zabývala místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková v souvislosti se zastropováním věku odchodu do penze.
Vláda se po debatách o zastropování důchodového věku shodla na 65 letech. Komentátor Ivan Hoffman ale varuje, že vláda nejen že neví, kdy budou v budoucnu občané odcházet do důchodu, neví ale ani, jaký důchod budou brát.
Vláda stanovila strop odchodu do důchodu na 65 let. Přijala tak návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Hranice odchodu do důchodu je pevně určena ve všech zemích Evropské unie.
10:44
13. ledna 2025 12:59
13. ledna 2025 10:59
13. ledna 2025 8:53
12. ledna 2025 6:11
12. ledna 2025 4:39
10. ledna 2025 13:01
10. ledna 2025 11:16
10. ledna 2025 10:09
10. ledna 2025 9:49
10. ledna 2025 9:46
10. ledna 2025 9:33
Kolem vyplňující se tlakové níže nad Baltským mořem a východní Evropou k nám bude proudit studený a vlhký vzduch od severu, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny a zemního plynu pro domácnosti, ale současně také největší nárůst veřejného zadlužení. Ještě k tomu dala v rámci daného kvarteta nejvíce na boj s drahými energiemi. Nejvíce tedy na úlevu od drahých energií vydala, ale ty přitom suverénně nejvíce zdražily. Je to dosud nevysvětlený paradox.
