Česká republika loni v listopadu dovezla zemní plyn celkově v objemu v přepočtu 270 tisíc tun, v hodnotě 4,8 miliardy korun. Valná většina přitom byla z Ruska, potvrzují nově zveřejněné údaje ČSÚ dřívější spekulace.
Na ukončení ruského tranzitu plynu přes Ukrajinu doplatí nejvíce sám Kyjev, plyne z výpočtu britské společnosti Capital Economics, jejž dnes cituje agentura Bloomberg. Do EU bude ruský plyn proudit v poměrně velkém objemu nadále, byť dráže, a to námořní cestou ve zkapalněné podobě.
Slovenský premiér Robert Fico se přepočítal. Sázel na to, že Slovensko bude moci i po 1. lednu 2025 odebírat plyn nadále z východu, přes Ukrajinu. Akorát by se obchodně jednalo o ázerbájdžánský plyn. Jenže molekuly by nejspíše zůstaly ruské. Pročež tenhle plán ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl.
Rusko se letos stalo největším dovozcem základních fosilních paliv – ropy a zemního plynu – do České republiky. V období od ledna do října 2024 Česko odebralo z Ruské federace mírně přes tři miliony tun dohromady ropy a zemního plynu, a to v hodnotě 42,9 miliardy korun. Druhé Norsko zajistilo Česku celkově zhruba 2,2 miliony tun ropy a zejména zemního plynu, a sice v celkové hodnotě 42,1 miliardy korun.
Česko letos masivně navýšilo dovoz zemního plynu z Ruska, meziročně o zhruba 530 %, plyne z dat ČSÚ. Pokud by slovenský premiér Robert Fico v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dojednal pokračování dovozu ruského plynu do EU, bude zřejmě dovoz ruského plynu do Česka poměrně vysoký i v příštím roce.
Příznivý vývoji neregulované složky ceny elektřiny i plynu v příštím roce nezvrátí nárůst cen složky regulované – ten by ani u elektřiny, ani u plynu zpravidla neměl být tak výrazný, aby vymazal příznivý efekt zmíněné redukce neregulované složky. Vyplývá to ze zveřejněného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příští rok. Odběratelé z řad domácností i podniků se tak v roce 2025 dočkají snížení své celkové platby za dané energie, tedy platby zahrnující regulovanou a neregulovanou složku.
Čechům od příštího roku vzrostou regulované platby za distribuci zemního plynu. V případě domácností to bude až o patnáct procent, vyplývá z příslušného cenového návrhu Energetického regulačního úřadu.
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu.
Přes 90 procent plynu se nyní do Česka dostává z „ruského směru“. Do Česka zřejmě proudí tolik ruského plynu jako už dlouho ne, meziročně až zhruba čtyřikrát více. Prakticky ustal přítok plynu ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn.
Čechům od příštího roku vzrostou regulované platby za distribuci zemního plynu. V případě domácností to bude až o patnáct procent, vyplývá z příslušného cenového návrhu Energetického regulačního úřadu.
Mezinárodní agentura pro energii varuje, že Ukrajina bude muset najít náhradu za ruský plyn, který nyní odebírá. Jinak jí hrozí již tuto zimu závažný nedostatek, zejména udeří-li tuhé mrazy.
Období energetické krize nám ukázalo, kam až mohou růst ceny elektřiny a plynu. Přesto už koncem loňského roku přišlo zmírnění a letos máme i navzdory dražším distribučním poplatkům mnohem nižší ceny než v předchozích dvou letech, většina Čechů s obavami sleduje, co bude následovat.
Německo dost možná stále odebírá ruský plyn, i když tvrdí, že už ne. To samé by pak platilo i pro Česko, jehož většina plynu nyní teče právě přes Německo.
Podle zjištění redakce EuroZprávy.cz se pět hlavních dodavatelů energií shoduje na tom, že ceny elektřiny a plynu zůstanou stabilní. Někteří z nich dokonce předpokládají, že by mohlo dojít ke snížení cen.
Francie letos dováží více ruského plynu než Maďarsko. V prvním letošním pololetí dramaticky navýšila objem dovozu ruského plynu, meziročně o více než 100 procent. Dovezla jej 4,4 miliardy metrů krychlových. Loni to ve stejném období roky byly jen zhruba dvě miliardy kubíků.
Slovensko by mohlo Česku vytrhnout trn z paty. Pokud by z České republiky učinilo tranzitní zemi, tuzemské plynovody by byly díky příslušným poplatkům rázem výdělečnější. Státní společnost Net4GAS, jejich provozovatel, by se tak mohla vymanit ze současné ztráty. A její loňské mnohamiliardové postátnění v režii ministerstva průmyslu by rázem nebylo "nahrávkou na smeč" vládním kritikům.
Stát loni zakoupil za 8 miliard korun zadlužené plynovody Net4Gas, což bylo široce kritizováno. Tento obchod, prosazený ministrem průmyslu Jozefem Síkelou (STAN), byl prezentován jako strategická investice do kritické infrastruktury. Avšak plynovody, které dříve přepravovaly ruský plyn, nyní zůstávají bez využití kvůli ukončení kontraktů s Gazpromem. Bez objednávek na tranzit plynu vzniknou další náklady, které pravděpodobně zatíží domácnosti a firmy. Již v květnu firmy zaznamenaly výrazné ztráty v důsledku této situace.
Burzovní cena plynu v EU se nyní ocitla nad psychologickou hranicí 40 eur za megawatthodinu. To je dosavadní letošní maximum. Z ruského města Sudža, kde se nachází důležitý uzel evropského zásobování plynem, jsou totiž hlášeny zostřující se boje mezi ruskými a ukrajinskými vojsky, která do ruské pohraniční oblasti nečekaně pronikla tento týden.
Slovensko od příštího roku začne historicky vůbec poprvé dovážet plyn ze severu, a to prostřednictvím nedávno dokončené předávací stanice Výrava na hranicích s Polskem. Půjde o plyn, který ve zkapalněné podobě doputuje, zejména z USA, do Litvy. V tamním regasifikačním zařízení polského podniku Orlen bude přeměněn ze zkapalněné podoby zpět do svého přirozeného skupenství, aby se plynovodem vydal přes Polsko právě do Výravy.
Režim ruského prezidenta Vladimira Putina bude v tomto roce pořádně kasírovat na prodeji ropy a plynu, a to navzdory západním sankcím. Ruský rozpočet letos může počítat s meziročně o zhruba 20 procent vyššími příjmy z ropy a plynu, v přepočtu se jedná o přibližně 2,9 bilionu korun, plyne z výpočtů Bloombergu. Zmíněných zhruba dvacet procent tedy odpovídá nějakým 500 miliardám korun.
Ruský plynárenský gigant Gazprom skončil za loňský rok ve ztrátě ve výši 629 miliard rublů (tj. cca 160,1 miliardy korun). Přitom ještě v roce 2022 vykázal čistý zisk 1,2 bilionu rublů (cca 305,4 miliardy korun). Uvedl to server Kommersant.
Dodavatele elektřiny nebo plynu mění ročně téměř půl milionu odběratelů. Tento krok sám o sobě není ničím složitým. Důležité ale je vybrat si dodavatele, na kterého se zákazník může spolehnout. A s ním pak podepsat výhodnou a férovou smlouvu. Odborníci Kalkulátor.cz přinášejí pět základních bodů, která by taková smlouva měla obsahovat.
9:22
9. ledna 2025 16:39
9. ledna 2025 16:20
9. ledna 2025 11:11
9. ledna 2025 10:26
9. ledna 2025 6:36
9. ledna 2025 6:24
Krátce po Novém roce otevřel řetězec Lidl v pražských Štěrboholích svou první outletovou prodejnu a okamžitě způsobil doslova nával. Zájem Čechů o zlevněné zboží byl tak obrovský, že se lidé neváhali postavit do několika hodin trvajících front, zatímco parkoviště se proměnilo v místo, kde auta vytvářela dlouhé kolony. Tisíce zákazníků už obchod navštívily, ale co si o novém outletu myslí místní? Jak vypadá prodejna necelý týden po otevření?
Zdroj: Radovan Majer
Tesla odhalila modernizovanou verzi svého nejprodávanějšího modelu, crossoveru Model Y. Nový design přináší ostřejší linie, efektivnější provoz a ještě jednodušší interiér. Modernizace, poprvé představená na čínském trhu, se brzy rozšíří i do zbytku světa.
