Důchody politiků? Penzisté se bouří: Máme sotva na léky, ať se uskromní i oni

Populace stárne a počet lidí pobírajících starobní důchod roste, což zvyšuje tlak na důchodový a sociální systém. V reakci na rostoucí ceny a dvoucifernou inflaci vláda rozhodla o omezení valorizace penzí, aby snížila výdaje. Kontroverzní novela zákona, kterou schválil prezident Petr Pavel, již nabyla účinnosti a je zveřejněna ve Sbírce zákonů. Tuto novelu lze napadnout u Ústavního soudu.

Pokud Ústavní soud potvrdí nižší valorizaci důchodů, pro mnoho důchodců to bude problém. Aktuální průzkum agentury NMS Market Research ukazuje, že s pomalejším růstem důchodů od června souhlasí 37 procent lidí, zatímco 55 procent je proti a sedm procent nemá názor. Podporu pro pomalejší růst vyjadřují především mladší lidé. Uvedl iDnes.cz.

„Třeba ve skupině 18 až 24 let s vládou prosazovaným růstem souhlasí 61 procent respondentů. Podobný názor mají i lidé ve věku 25 až 34 let,“ uvedl Michael Bouška z agentury NMS Market Research.

Lidé starší 65 let, kterých se pomalejší růst důchodů přímo dotkne, situaci vidí zcela opačně. Pouze 18 procent z nich s tím souhlasí, zatímco 79 procent změnu odmítá.

Osloveni senioři na plánovanou reformu reagují různě, ale v jedné věci jsou podle iDnesu téměř jednotní. „Pokud máme šetřit, vláda by měla dát příklad tím, že si poslanci a senátoři nebudou zvyšovat platy,“ shodují se.

Další dotázaný webem s plánovanou úpravou důchodové reformy souhlasí, ale očekává, že politici půjdou příkladem a omezí vlastní výdaje. Podle něj by měli senátoři a poslanci ukázat, že chápou finanční situaci občanů.

„Důchody mi vyhovují, že se zvyšují podle plánu koalice nebo rozumně dle možností. Na druhé straně bych čekal, že politici nebudou zvyšovat své platy,“ říká. Vnímá to jako otázku politické etiky – politici, kteří jsou placeni státem, by měli prioritně pečovat o zájmy státu, ne o své vlastní finance.

Dotázaný inženýr se staví proti reformě důchodů a tvrdí, že po sérii cenových nárůstů je stále obtížnější žít důstojně, zejména pro ty, kdo žijí sami. „V důchodu nejsem dlouho, ale protože jsem sám, mám co dělat vše vůbec poplatit,“ říká a kritizuje politiky, kteří se podle něj finančně neomezují, zatímco důchodcům seškrtávají peníze.

S vysokými cenami potravin je pro něj výzvou i obyčejný nákup. „Jdete na nákup s pětistovkou, a nic si nenesete,“ stěžuje si a dodává, že musí volit mezi kvalitním jídlem a recepty od lékařů. Rozhodování mezi základními potřebami, jako je jídlo a léky, považuje za neúnosné.

A to není všechno, co důchodce čeká

Vláda schválila důchodovou reformu, která postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu v návaznosti na průměrnou délku života. Každý rok se důchodový věk posune o jeden měsíc, přičemž lidé narození po roce 1995 odejdou do důchodu v 66 letech a více. Tato změna má reagovat na stárnutí populace a zajistit udržitelnost důchodového systému, s cílem zastavit důchodový věk na 67 letech kolem roku 2050.

Reforma také zpřísňuje podmínky pro předčasné důchody, kdy bude nově vyžadováno 40 let pojištění namísto dosavadních 35 let. Do této doby se bude započítávat pouze 80 % doby studia. Dále se mění systém valorizace důchodů – bude se týkat pouze základní části penze, nikoli zásluhové. Pro ženy vychovávající děti zůstane zachováno výchovné 500 korun na dítě.

Cílem těchto opatření je reagovat na stárnoucí populaci a zajistit dlouhodobou stabilitu důchodového systému, který by se bez reforem mohl dostat do vážných finančních problémů, jak varuje ministr Marian Jurečka.

Témata:  důchody,  důchodci