„Co bude s našimi důchody?“ Češi se bojí nedostatku, experti nabádají k investicím

Miroslav Horár pro Českou televizi poukázal na běžné obavy mladší generace, která už nyní přemýšlí o tom, jak si zajistit důstojný důchod. Jeho snaha najít rovnováhu mezi odkládáním peněz na budoucnost a současnými finančními možnostmi odráží realitu mnoha lidí, kteří se snaží zajistit, aby jim spoření neomezilo kvalitu života dnes, ale zároveň zajistilo stabilitu v budoucnu.

Podle finanční poradkyně Sabiny Vytiskové se lidé často zaleknou, když si uvědomí nízkou výši svého budoucího důchodu v porovnání s výdaji. Mezinárodní analýza ukazuje, že většina Čechů i obyvatel okolních zemí, jako Slovenska, Polska či Maďarska, nevěří, že si na důchod naspoří dostatek peněz. Ještě větší skepsi projevují Japonci, zatímco Nizozemci zůstávají optimističtější – více než polovina z nich věří v dostatečné finanční zajištění na stáří.

Radek Šíma, ředitel produktového vývoje z NN Životní pojišťovny, pro Českou televizi zdůrazňuje význam brzkého startu finančního zajištění pro budoucnost dětí. Myšlenka přispívat na penzijní spoření už od narození dítěte je praktická, protože dlouhý investiční horizont může přinést vyšší zhodnocení. Jan Sedláček z Asociace penzijních společností ČR potvrzuje, že tento produkt si již získal oblibu mezi rodiči, což dokazují statisíce uzavřených smluv pro děti do 18 let. Tento přístup však vyžaduje pečlivé plánování, aby rodiče zvládli kombinovat zajištění dětí s vlastními finančními prioritami.

Čtěte také

Další změny v důchodech na obzoru: Jaké plány má ANO po případném volebním vítězství?

Důchody a sociální podpora Exministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslala vzkaz lidem, kterým se nepozdává chystaná penzijní reforma. Šéfka nejsilnějšího opozičního poslaneckého klubu naznačila, že její hnutí ji hodlá revidovat v případě, že se vrátí do Strakovy akademie.

Odborníci varují, že pouze na penzijní spoření se spoléhat nelze. Doporučují ho kombinovat s dlouhodobými investicemi, které mohou zajistit vyšší výnosy. Finanční poradkyně Sabina Vytisková zdůrazňuje, že spoření by mělo být jen jednou ze součástí finančního plánu na důchod.

U státem podporovaného spoření se navíc zvýšila minimální výše příspěvku pro získání maximální podpory. Z původních 850 korun měsíčně se hranice posunula k 1000 korunám. Nejvyšší státní příspěvek získají lidé při měsíční úložce 1700 korun.

Důchody porostou pomaleji

Od roku 2026 do 2035 se tempo růstu nově přiznávaných důchodů zpomalí, a to o 180 až 200 korun ročně. Přestože valorizace zajišťují pokračující růst penzí, dynamika bude výrazně slabší než dnes. Reforma zahrnuje snížení zápočtu výdělků ze 100 na 90 procent a úpravu koeficientu pro započítávání let pojištění z 1,5 na 1,45.

Tato opatření mají ulevit státnímu rozpočtu a přinést úspory odpovídající 1,2 procenta HDP, což aktuálně představuje přibližně 100 miliard korun. Podle vlády změny senioři zásadně nepocítí, neboť díky pravidelným valorizacím vzroste průměrný důchod do roku 2034 na 30 700 korun měsíčně, tedy o 10 000 korun oproti roku 2024.

Témata:  důchody,  Česko