Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

KZPS je proti zvýšení minimální mzdy o 1 200 korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS) je zásadně proti neodůvodněnému a neúměrnému zvýšení minimální mzdy o 1 200 korun, které prosazuje česká vláda. Navrhované navýšení činí zhruba 11 % a neodpovídá růstu HDP o 2,3 %, ani růstu mezd o 4,2 % oproti loňskému roku. KZPS navrhuje zvýšit minimální mzdu maximálně o 800 korun a zároveň předkládá připomínky k vládnímu návrhu.

Navýšení minimální mzdy může mít lavinový efekt

Podle KZPS je neúměrné zvedat výši minimální mzdy o tisíce korun, zatímco v minulosti probíhalo navyšování o stokoruny. Neadekvátním navýšením vyvstává závažný problém. Od minimální mzdy (minimálního tarifu) se totiž odvozují mzdy v celé soustavě, a zvýšení minimální mzdy tak vyvolá tlak zaměstnanců na plošné zvýšení mezd.

Místo plošného navýšení raději diferencované

KZPS navrhuje zvážit možnost diferencované minimální mzdy podle odvětví a dle dohod v kolektivních smlouvách vyššího stupně. Vládou navržené zvýšení je plošné a nezohledňuje rozdílnou situaci v jednotlivých odvětvích českého hospodářství. „Diferencovaná minimální mzda by byla mnohem logičtější a nezatížila by zaměstnavatele v odvětvích, která nejsou tak rentabilní jako ostatní a kde vláda nevytváří podmínky pro změny, které zaměstnavatelé a podnikatelé potřebují,“ dodává Jan Wiesner, prezident KZPS.

Problém zkrácených úvazků

Neúměrné zvýšení minimální mzdy podle KZPS způsobí největší problémy těm, kteří dělají subdodávky pro zahraniční i tuzemské odběratele a práci ve mzdě pro zejména zahraniční odběratele. Tato problematika restrukturalizace průmyslových podniků, která je součástí vládou schválených akčních plánů na podporu hospodářského růstu u malých a středních podniků, není jednotlivými ministerstvy řešena, což je podstatou problému možnosti navyšování mezd především v MSP. Problémy budou muset řešit ale také zaměstnanci se zkrácenými pracovními úvazky. V případě venkovských prodejen s potravinami můžou nastat problémy, které by mohly ohrozit obchodní obslužnost venkova. Zaměstnanci, kteří si na poloviční úvazek vydělají 7 000 korun, což překračuje minimální mzdu, jsou za zkrácený pracovní úvazek trestáni odpovídajícím krácením mzdy povinností doplatit ze svého až do výše minimálního vyměřovacího základu zdravotní pojištění.

Témata:  minimální mzda ekonomika vláda CZK

Související

Aktuálně se děje

9. ledna 2025 6:24

Jak za komančů: Nákupní šílenství v Lidl Outletu drtí Štěrboholy. Budou i v jiných městech?

Krátce po Novém roce otevřel řetězec Lidl v pražských Štěrboholích svou první outletovou prodejnu a okamžitě způsobil doslova nával. Zájem Čechů o zlevněné zboží byl tak obrovský, že se lidé neváhali postavit do několika hodin trvajících front, zatímco parkoviště se proměnilo v místo, kde auta vytvářela dlouhé kolony. Tisíce zákazníků už obchod navštívily, ale co si o novém outletu myslí místní? Jak vypadá prodejna necelý týden po otevření?

Zdroj: Radovan Majer

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Daň z nemovitosti 2025 - mění se pravidla. Co všechno bude jinak?

Do konce ledna je nutné podat přiznání k dani z nemovitých věcí. Tato povinnost se týká osob, které v loňském roce nabyly nemovitost, její část nebo u nichž došlo k významné změně vlastněné nemovitosti, například k přístavbě, změně výměry pozemku či jiným úpravám. Pokud ke změnám nedošlo, není potřeba přiznání podávat – finanční správa zohlední případné úpravy automaticky, například změny koeficientů v obcích.