Den daňové svobody, který dlouhodobě připadá na červen, dělí rok do dvou částí, a sice do té, kdy vyděláváme na stát a do té, kdy pracujeme sami na sebe. Konkrétní den se však může odlišovat podle metodiky výpočtu. Podle Jiřího Medřického ze společnosti Baker Tilly lze konstatovat, že právě díky ní se doba, kdy pracujeme na pokrytí státních výdajů, o něco zkracuje. Naše ekonomika roste, s tím i HDP a tento ekonomický růst je tedy hlavním důvodem mírného zkrácení dne daňové svobody. Zároveň však podotýká, že je vhodné podívat se na daňové zatížení i z jiného pohledu. „Den daňové svobody je dobrý ukazatel pro mezinárodní srovnání, dívá se na problematiku daňového zatížení makroekonomicky, je ale dobré vzít v potaz také časovou náročnost, která se pojí s daňovými zákony. Kvůli změnám v daňovém systému prakticky neustále narůstá objem času, který musí podnikatelé agendou trávit, což s sebou přináší mimo jiné i vyšší finanční náklady,“ uvádí.
Pozitivnímu posunu, který přiblížil den daňové svobody více k začátku roku, napomohl jak ekonomický růst, tak změny v některých daňových ustanoveních, k nimž v letošním roce došlo. „Tento trend dozajista vítají všichni daňový poplatníci, vzhledem k tomu, že čím dříve den daňové svobody nastane, tím dříve přestáváme platit daně,“ uvádí Medřický.
Nicméně zároveň dodává, že by poplatníci měli věnovat pozornost i množství času spojeného s placením daní. „Domnívám se, že objem času věnovaného výpočtu a vyplnění daňových přiznání a odvodu daní, je pro mnohé podnikatele či zaměstnavatele podstatně důležitější ukazatel než samotná výše sazby daně. V této chvíli můžeme sledovat, že se počet hodin významně nemění, a to je chyba“ doplňuje Jiří Medřický. Zaměříme-li se na porovnání s dalšími evropskými zeměmi, můžeme konstatovat, že časová a administrativní zátěž spojená s daňovou agendou je u nás jednou z nejvyšších. „Ačkoliv jsme již řadu zemí dohnali v délce období, během něhož vyděláváme na stát, v náročnosti daňových zákonů pro podnikatele jsme příliš nepokročili,“ uvádí Medřický.
Pro srovnání přinášíme v následující tabulce porovnání počtu hodin věnovaných daňové agendě v roce 2015 a 2016 napříč vybranými evropskými zeměmi podle údajů ze Světové banky.
2015 (počet hodin)
2016 (počet hodin)
Česko
413
405
Německo
218
218
Polsko
286
271
Slovensko
207
188
Dánsko
130
130
Přestože počet hodin mírně klesá, srovnání s ostatními zeměmi nevypadá příliš lichotivě. Příkladem proč nedochází ke snížení počtu hodin je třeba povinnost podávat kontrolní hlášení, která od letošního roku platí. „Cílem kontrolního hlášení je zamezit daňovým únikům a zvýšit výběr daně z přidané hodnoty. Zda se kýžený výsledek dostaví, budeme asi schopni vyhodnotit později. Protichůdně však kontrolní hlášení zvyšuje náklady daňových poplatníků, jelikož přineslo mnoho hodin práce navíc a značné finanční zatížení spojené s jeho zavedením. Celková efektivita daňového systému se tak nijak nemění“ dodává ještě Medřický.
Nastavení daňového systému má jednoznačně přímý dopad na podnikání v České republice. „Jednoduchý daňový systém a rozumně nastavené daně s naprostou jistotou kladně ovlivní podnikání u nás a napomohou tak dalšímu ekonomickému rozvoji. Nehledě na to, že země bez komplikovaného daňového systému spíše nalákají investory,“ dodává dále Jiří Medřický. Závěrem konstatuje, že nezbývá, než doufat, že chystaná novelizace daňových zákonů bude konečně ku pomoci.
Témata: daně
Související
10. ledna 2025 7:23
1. ledna 2025 9:17
30. prosince 2024 11:37
2. prosince 2024 10:43
27. listopadu 2024 12:31
5. listopadu 2024 15:40
