Kolaps evropského schengenského prostoru může Evropskou unii v příštích deseti letech stát až 1,4 bilionu eur, naznačuje studie německé nadace Bertelsmann, která byla zveřejněna v pondělí. Informuje o ní agentura Reuters.
Studie odhaduje, že podle nejhoršího možného scénáře, ve kterém se počítá se znovuzavedením kontrol na hranicích EU, které vytlačí dovozní ceny až o tři procenta,přijdou největší ekonomiku unie – Německo - mezi roky 2016 a 2025 až 235 miliard eur, Francie by pak ztratila asi 244 miliard eur.
Podle studie by v případě zániku Schengenu dovozní ceny stouply minimálně o jedno procento, v což by pro státy EU znamenalo celkem 470 miliard eur v příštích 10 letech. V tom nejkatastrofálnějším možném scénáři by se ztráty mohly vyšplhat až na 1,4 bilionu eur, tedy asi desetinu ročního hrubého domácího produktu osmadvacítky.
„Pokud budou zavedeny hraniční kontroly v rámci Evropy, už tak slabý růst bude vystaven velkému tlaku," uvedl Aart De Geus, prezident nadace Bertelsmann.
Schengen už existuje více než 30 let a momentálně sdružuje 26 členů, včetně 22 zemí EU. Kvůli přílivu migrantů, kteří do Evropy za poslední rok přišli zejména z Blízkého východu a severní Afriky, je však systém volného cestování pod velkým tlakem.
Kromě toho, že by zanikla možnost volně cestovat, zvýšila by podle studie kolapsem Schengenu doba pro doručování zboží, které přes evropské hranice prochází. To by také zvýšilo náklady nejen pro podnikatele, ale i pro konečného spotřebitele.
Materiál odhaduje, že by to pro Německo znamenalo náklady ve výši 77 miliard a třeba pro Francii asi 80,5 miliardy eur do roku 2025. Zhroucení Schengenu by také zvýšilo náklady pro země mimo zónu, Spojené státy a Čínu by to v příštím desetiletí stálo přibližně 91 miliard, respektive 280 miliard eur.
Související
9. ledna 2025 16:20
29. prosince 2024 22:00
20. prosince 2024 9:40
24. listopadu 2024 15:33
4. října 2024 12:32
29. srpna 2024 12:45
