Česká republika se letos v prvním čtvrtletí připojila k zemím, které se snaží omezit svoji závislost na americkém dolaru. Činí tak v souvislosti s válkou na Ukrajině a obavou, že by Spojené státy mohly eventuálně přistoupit ke zmražení jejich devizových rezerv podobně, jako je zmrazily Rusku.
Nejvíce zlata proto nyní nakupují země, které v kontextu války na Ukrajině zachovávají neutrální postoj a mohly by se s USA dostat „do křížku“ – jde o Čínu, Turecko, Indii a Kazachstán. Česko se v nákupech zlata letos v období od ledna do března umístilo v celosvětovém pořadí v první pětce, s těmito čtyřmi zeměmi. Česká národní banka totiž v daném období nakoupila hned pět tun zlata. Zejména v rámci diverzifikace svých devizových rezerv, které po přepočtu na hrubý domácí produkt jsou největší v EU a patří k jedněm z největších na světě.
Cena zlata v majetku České národní banky v posledním zhruba roce proto raketově a historicky bezpříkladně stoupá. Za uplynulý zhruba rok o více než 300 procent (viz graf níže). Za příkrým nárůstem ceny zlatých rezerv ČNB jsou jak její zmíněné nákupy drahého kovu, tak výrazný vzestup jeho dolarové i korunové ceny – vzestup až na nominální historický rekord. V pátek zlato uzavřelo na novém dějinném dolarovém rekordu, vůbec poprvé přesahujícím úroveň 2400 dolarů za troyskou unci – konkrétně 2415,22 dolaru za unci, plyne z dat Bloombergu.
Hodnota zlata v majetku ČNB je nominálně rovněž na rekordu. Koncem letošního dubna činila takřka 65,9 miliardy korun (viz graf níže). To je přibližně šestinásobek průměrné hodnoty zlata v majetku ČNB v celém období od vzniku samotné ČR v roce 1993 do letoška.
Témata: Česká národní banka (ČNB), zlato
Související
20. prosince 2024 9:07
4. prosince 2024 9:54
11. listopadu 2024 11:07
8. listopadu 2024 10:18
6. listopadu 2024 7:22
